spojovací technika
spojovací technika, obor sděl. tech. zabývající se spojováním (komutováním) spojovacích cest za účelem vytváření dočasných sděl. kanálů mezi dvěma libovolnými účastníky. K tomu slouží svazky spojovacích vedení mezi ústřednami, přípojná účastnická vedení a koncová zařízení (telefonní a dálnopisné přístroje). S. t. se zabývá spojováním místním i spojováním vzdálených účastníků, řešením místních spojovacích systémů s dvoudrátovým spojováním i řešením mezim. spojovacích systémů s čtyřdrátovým spojováním včetně jejich vzájemné spolupráce v telefonní síti a dimenzováním počtu spojovacích cest. Zákl. pro spojování na území celého státu je nár. síť; jednotlivé nár. sítě se spojují prostřednictvím mez. ústředen do sítě mezinárodní. Moderní řešení automat. sestavování spojovacích cest používá křížového spínače (crossbar). Výhodou je velká rychlost sestavování spojů a dobrá jakost přenosu.
