spojování
spojování 1. tech. postup zajišťující vzájemnou polohu dvou i více součástí, např. s. pevné nebo pohyblivé, s. nerozbíratelné (svařování, nýtování, lepení), s. rozbíratelné (šrouby, závlačkami, kolíky), s. pružné (pružinou, pryží); 2. el .tech. vodivé s. (spojení), např. el. zdrojů, odporů, vodičů; 3. spojovací tech. proces sloužící k zřízení spojení mezi dvěma místy. Může se uskutečňovat manuálně, poloautomat. (v.t. pracoviště spojovatelky) nebo automaticky (s. probíhá na zákl. volby vysílané volajícím účastníkem).
