smyslové poznání
smyslové poznání, jeden z momentů, stupňů odrazu obj. skutečnosti ve vědomí, vznikající bezprostředním působením předmětů na smyslové orgány. Zákl. prvky s. p. jsou počitky, v nichž se reprodukují jednotlivé vlastnosti věcí, vjemy, podávající již celostní smyslový odraz předmětů, a představy, v nichž se zobrazují jevy sice názorně, ale ve zobecněné nebo jinak pozměněné podobě bez přiměřeného působení předmětů. S. p. tvoří základ veškerého poznání, neboť je přímo spjato s prací a poskytuje výchozí materiál pro abstraktní myšlení, s nímž je dial. spojeno. Smyslově názorná složka podmiňuje abstraktně logické poznání pojmové. Intelektualismus a jemu blízký racionalismus odtrhují s. p. od rozumového a od praxe, což vede k idealismu. Bez s. p. nemůže být žádných vědomostí o jakýchkoli formách pohybu hmoty nebo přírody. Lidské poznání však nelze odvozovat jen ze smyslového stupně, neboť se rozvíjí v org. jednotě s racionálním myšlením na zákl. spol. praxe jako východiska, kritéria a cíle poznávací činnosti. V.t. vnímání.
