služebnost mezinárodní
služebnost mezinárodní, podle burž. nauky mez. práva mez. smlouvou stanovené věcné právo, zatěžující území (a omezující svrchovanost) jednoho státu ve prospěch jiného státu a přecházející na každého nového nabyvatele území. Spočívá v závazku nevykonávat jistá práva, která vyplývají z územní svrchovanosti, nebo trpět na svém území výkon jistých výsostných práv jiným státem. S. m. jsou např. právo rybolovu ve vodách jiného státu, právo průjezdu, tj. provozování žel. nebo jiné dop. na území jiného státu, pronájem přístavů, používání cizího území k voj. účelům (právo na průchod vojsk, právo zřídit a udržovat voj. základny), neutralizace a demilitarizace území. - Pokud tato omezení státní svrchovanosti jsou založená na rovnoprávných smlouvách, územním státem dobrovolně přijatá a slouži vzájemnému prospěchu nebo všeobecně mez. míru a spolupráci (např. demilitarizace), jsou v plném souladu s mez. právem. Neplatí to však o mnohých případech v praxi imper. států, kdy s. m. bylo zneužito k protipráv. omezování svrchovanosti jiných států. - Social. nauka mez. práva institut s. m. odmítá; tam, kde mez. společenství má zájem na trvalém smluvním omezení územní svrchovanosti některého státu (např. mez. režim význ. průplavů), lze téhož účinku dosáhnout mnohostrannou mez. úmluvou.
