skleněná harmonika

skleněná harmonika, hud. nástroj, sestrojený 1763 B. Franklinem; tóny různé výšky vznikají třením prstů o okraje různě velkých skleněných misek (asi 40-44), umístěných na společné ose. Misky jsou uváděny šlapací pákou do otáčivého pohybu; jejich okraje jsou zvlhčovány vodou.