situace
situace 1. časové uspořádaná struktura vztahů (interakcí, vazeb) mezi subjekty a objekty vázaná na určitý prostor, jehož parametry spolu s charakterem činností naplňujících zákl. vztahy určují specifiku té které s.; více či méně neopakovatelný výsek reality popisovaný nejčastěji ve vztahu k časové dimenzi prožitku. Dílčí obsahové celky vytvářející s. se nazývají situační proměnné; 2. filoz. v okruhu existencialismu a na něj navazujících teol. učení pojetí člověka, jež spojuje danost světa s lidským zásahem do světa. U M. Heideggera je s. způsob lidského bytí ve světě. Také podle K. Jasperse ,,být v situaci" neznamená pouhý vstup člověka do hotových vztahů, ale i změnu tohoto světa v ,,můj" svět, v moji s.; 3. sociol. ozn. pro celek prostorových a časových podmínek, v nichž probíhá sociální jednání, přicemž jednání je definováno přechodem od jedné situace k druhé; 4. kartografie označení pro kresebný obsah plánů, topografických a zeměpisných map; a) s. vodorovná (polohopis), b) s. výšková (výškopis).
