sionismus

sionismus [-nyz-, hebr., podle hory Siónu - viz Sión hora], odtud příd. jm. sionistický a podst. jm. sionista apod. - hnutí Židů v diaspoře za vytvoření samostatného žid. státu. Vznikl koncem 19.st. a vyvinul se hl. pod heslem obnovy žid. státu v Palestině a přesídlení všech Židů do tohoto státu (spis rak. burž. novináře a teoretika s. T. Herzla Židovský stát, 1896). 1897 se konal I. sionistický kongres v Basileji, na kterém se s. konstituoval jako polit. hnutí. Na kongresu byla zal. Svět. sionistická organizace, která je ideol. a organizačním centrem sionistického hnutí; sdružuje sionistické organizace a strany z 61 zemí a koordinuje jejich činnost. Hl. cílem organizace je upevňování izraelského státu a podporování jeho polit., posilování emigrace do tohoto státu a upevňování vědomí nár. pospolitosti všech Židů. Klerikální představitelé Izraele, prohlašující s. za nár. osvob. hnutí Židů, které uskutečňuje program sociální spravedlnosti, zakotvený v myšlenkách judaismu z období starozákonních proroků. Pod vlivem arabských zemí a jejich spojenců přes odpor demokratických států Valné shromáždění OSN 10. 11. 1975 odsoudilo s. jako formu rasismu a rasové diskriminace. I přes opakovaná naléhání demokratických zemí toto prohlášní VS OSN dosud nebylo odvoláno.