signorie
signorie [siňo-, it.] 1. vládní forma, která od pol. 13.st. do zač. 16.st. vystřídala ve většině it. m. komunální zřízení. V čele m. stál zpočátku doživotní, později dědičný vládce, prosazený obvykle až po bojích mezi předními m. rody, hlásícími se ke stranám ghibellinů nebo guelfů. Nástup s. byl umožněn sblížením měšťanstva se šlechtou v důsledku stagnace manufakturní výr. a investic obch. kapitálu do zeměd. S. se v expanzi proti svým sousedům postupně měnily v knížectví s moderními prvky stát. správy a staly se centry renes. kultury a vědy (Milán, Florencie, Urbino, Mantova); 2. v některých it. m. orgán správy (m. rada ve Florencii).
