sfairos
sfairos [řec.], pojem Empedoklovy filoz. - jednota světa a člověka rovná se kosmos, kt. pův. znamenal v řečtině řád, krásu a úplnost. Empedoklův s. znamená jednotu všeho v prolnutí - Parmenidovo bytí. Dosažení stavu s. je však trvale nemožnéi. Chvilkový stav s. čili po epoše úplného skloubení nastupuje rozrůznění. Uvnitř s. se objevuje svár (neikos), který vede k rozpadu. Klid, který na chvíli vlivem lásky (filia) zavládl ve s., ustoupil pohybu.
