senzomotorická činnost
senzomotorická činnost, senzomotorika - soubor procesů spojujících oblast čití a vnímání s oblastí motoriky v rámci psychické regulace činnosti člověka. Vychází ze schopnosti nervového systému vytvářet neurofyziol. model podnětu a přenášet jej na výsledný pohybový (motorický) akt. Zákl. formou tohoto převodu je utváření dočasných nervových spojů při vzniku podmíněných reflexů na pozadí aktivace systému orientační činnosti jedince. Jednota vrozených reflexních mechanismů a mechanismů akt. činnosti je základem pro vznik senzomotorických funkčních systémů, které mají výběrový charakter (selektivita s. č.) a jsou schopny asimilovat nové prvky chování a poznávání. Senzomotorický systém plní mj. funkci signálního systému, spojujícího vnější svět s vnitřními stavy a potřebami subjektu. Zvl. úlohu hraje s. č. v teorii ontogeneze lidské psychiky J. Piageta.
