scénografie
scénografie, specifická um. disciplína uplatňující se v div. um. od počátku jeho vývoje, speciálně pěstovaná od renes., kdy nabyla na významu s rozvojem tech. a vyvinula se v samostatný, vnitřně dále specializovaný obor. Scénograf se v moderním div. podílí na řešení div. prostoru ve smyslu architektonickém a určuje (spolu s režisérem) jedinečné prostorové, výtv., materiálové, světelné a tech. řešení scénické výpravy (tj. dram. prostředí a scénických masek) inscenace; úkolem scénografa je tedy v rovině návrhu (ve formě plošných náčrtů, kreseb a obrazů, nebo plastických maket a modelů) i jeho praktické realizace konkrétně umělecky a technicky zformovat podobu vzájemného vztahu mezi hracím (jevištním) a diváckým (hledištním) prostorem v div. prostoru a podobu dram. prostředí jako materiálního prostředí pro hereckou akci a jako obrazu (znaku) životního prostředí.
