sabhá
sabhá [sanskrt], ve starověké lndii pův. shromáždění aristokratů a zástupců některých skupin m. a venkovského obyv., které mohlo do jisté míry ovlivňovat a regulovat rozhodnutí panovníka; za Maurjů (4.-2.st. př.n.l.) přeměněno ve formální poradní orgán panovníka (tzv. rádžasabhá).