sídelní komora
sídelní komora, pojem užívaný v hist. geografii a archeologii pro přirozeně vymezenou jednotku osídleného území. Rozsah s. k. byl značně rozrůzněný. Sahal od jednotlivých izolovaných sídlišť obklopených vlastním ekon. zázemím k rozsáhlým regionům, které obsahovaly desítky sídlišť. Přirozenou hranici s. k., kterou tvořil v našich podmínkách les, posouvala kolonizace, jež postupně spojovala rozdrobené s. k. a vytvářela jednotnou sídelní ekumenu.
