ruský balet obecně
ruský balet, začínal se formovat v 17. st. První stálá baletní skupina byla vytvořena v Petrohradě 1763. Otevřením baletní školy v Petrohradě 1738 a v Moskvě 1773 byl položen základ rus. baletního školství. V 18.st. význ. působení choreografů F. Hilverdinga (1710-1768), G. Angioliniho a zejm. Ch. L. Didelota, který povznesl r. b. na vysokou úroveň jak činností choreografickou (Flora a Zefir, Kavkazský zajatec ), tak intenzívní pedag. činností. Na zač. 19.st. ovlivnili r. b. choreografové I. I. Valberg (1766 až 1819) a A. P. Gluškovskij, prosazující v repertoáru balety na rus. témata. V romant. baletech hostovaly slavné evr. tanečnice (M. Taglioniová, F. Elsslerová, C. Grisiová). V 2. pol. 19. st. působil v Petrohradě A. Saint-Léon a v Moskvě C. Blasis. V tomto období bylo dokončeno formování rus. nár. baletní školy, pro kterou bylo příznačné spojení virtuózní baletní tech. s oduševnělým výrazem a temperamentem. Vrcholná etapa rozvoje r. b. je spojena se jmény tanečního pedagoga E. Cecchettiho, který vychoval několik generací význ. rus. tanečníků, a M. I. Petipy, který pronikavě ovlivnil baletní choreografii tím, že se snažil v dosud nebývalé míře vycházet ze struktury hud. skladby. Jeho nejvýzn. choreografie jsou spojeny s hudbou P. I. Čajkovského (Labutíjezero, Spící krasavice, Louskáček ). V jeho intencích pokračoval L. I. Ivanov. Nejvýzn. tanečnicemi tohoto období byly M. F. Kšesinská, O. J. Preobraženská. Na zač. 20. století vynikli A. P. Pavlovová, T. P. Karsavinová, V. F. Nižinskij, A. R. Bolm, M. M. Fokin aj. Uspěch, který získávali po celé Evropě, podnítil S. P. Dagileva k založení skupiny Ruský balet, působící 1911-29 v Paříži. Umění rus. tanečníků a choreografie M. M. Fokina a V. F. Nižinského aj. ovlivnily vývoj svět. baletu. V.t. sovětský balet.
