rumunské divadlo
rumunské divadlo, div. prvky byly obsaženy v lid. obřadech a zvycích; do konce 18.st. neexistovalo nár. r. d., vznikala pouze dvorská div., kde vystupovaly cizí herecké spol. V 19.st. se rozvíjelo ochotnické div. v Bukurešti a jinde, 1852 vzniklo Velké div. (od 1877 Národní div.). Div. muselo bojovat se silnou orientací rumunské kult. na fr. um. Postupně nastal rozvoj hist. dramatu a satirické komedie, koncem 19.st. založeno sdružení dramatiků a herců, které mělo vliv na další vývoj r. d. Vynikla řada hereckých osobností a dramatiků (B. P. Hasdeu, V. Alecsandri a zvl. I. L. Caragiale). Pod vedením A. Davily a dalších pronikl do Nár. divadla realismus, naturalismus a moderní div. směry. Div. síť byla podstatně rozšířena po 2.svět. válce. Od 1954 pracuje v Bukurešti Institut div. a filmového umění I. L. Caragialeho (1948-1954 Dram. konzervatoř). Dramatikové V. Eftimiu, A. Baranga, I. Naghiu (*1932), M. Sorescu (*1936) aj., režiséři L. Ciulei, D. Esrig (*1931), L. Pintilie (*1933), A. Serban (*1944) a další. Velký rozvoj zaznamenalo loutkové divadlo.
