rozmnožování
rozmnožování, reprodukce - 1. biol. tvorba nových jedinců (potomků) jedinci již existujícími, na zákl. jejich vlastní genet. informace a metabolismu (autokatalytická reprodukce); zákl. znak života, zajišťující kontinuitu druhu a života na Zemi. R. je vázáno na živé, vysoce uspořádané soustavy. Souvisí s metabolismem, vývojem, dědičností, růstem a diferenciací. R. po hlavní čili sexuální (generativní) se uskutečňuje spojením zvl. buněk pohlavních buněk (gamet), většinou pocházejících od dvou různých jedinců. Pohlavní buňky mají haploidní sadu chromozómů. Gamety se rozlišují na samičí a samčí, většinou vajíčka a spermie. Při pohlavním r. vznikají nové kombinace genů, zvyšuje se variabilita jedinců v populaci, výhodná pro přežití při změně prostředí. R. nepohlavní čili asexuální (vegetativní) se uskutečňuje a) přímým dělením buněk; např. u prvoků; b) fragmentací stélky, např. u řas; c) vytvářením rozmnožovacích tělísek, např. u játrovek; d) tvorbou adventivních pupenů nebo pacibulek, např. u česneku; e) tvorbou nepohlavních spor (mitospor), např. u hub a některých řas. Potomci jsou identičtí s rodiči, populace takto vzniklá je genet. homogenní, málo odolná ke změnám prostředí; 2. polygr. v užším smyslu způsob rychlého a jednoduchého získávání přímých otisků nebo kopií, zhotovených zpravidla v malém počtu. V širším smyslu mech. polygr. rozmnožování, způsob získávání otisků přenosem barvy tlakem z tiskových forem na potiskovaný materiál.
