rozeta

rozeta [fr.] 1. výtv. um. pův. orient. motiv stylizovaného květu růže (reliéf, malba, řezba, punc); v ant. výplň středů kazet stropů, ve středověké arch. kruhové okno v průčelí kostela, transeptu nebo kapitulní síně, rom. členěné sloupky, got. kružbou; později oblíbena hl. v renes., klasicismu a empíru; 2. miner. routa - st. fasetový brus diamantů a průhledných drahých kamenů.


zpět