rondel
rondel [fr.] 1. arch. zahradní okrouhlý vyvýšený záhon nebo okrouhlá stavba; okrouhlá bašta vystupující z líce opevnění pro obranu podél hradeb, od 15.st. s děly; 2. liter. lyrická forma středověké románské poezie, složená z 12-15 veršů ve třech strofách a dvou rýmech; první dva verše první strofy se opakují v třetím a čtvrtém verši druhé strofy; 3. tech. kotouč užívaný jako polotovar pro tváření dutých těles.
