rentgenové záření
rentgenové záření, rentgenové paprsky, paprsky X - neviditelné krátkovlnné elmag. záření ve vlnovém oboru asi 10-11-10-8 m. Přirozenými zdroji jsou v Galaxii hvězdy (1948 bylo Slunce prvním detegovaným zdrojem r. z.), zbytky supernov a hlavně dvojhvězdné systémy s kompaktní složkou (neutronovou hvězdou, bílým trpaslíkem, černou dírou). Diskrétními extragalaktickými zdroji r. z. jsou kvasary a aktivní galaxie. Uměle lze r. z. získat nejčastěji v rtg. lampě dopadem urychlených termoelektronů na anodu (primární r. z.). Ozařováním látek primárním r. z. je buzeno sekundární (fluorescenční) r. z. Další zdroje: urychlovače, synchrotrony, některé radioakt. izotopy. R. z. objevil W. C. Röntgen 1895. Je velmi pronikavé, působí druhotné záření látek i v opt. oboru (luminiscence), zčernání fot. emulze, ovlivňuje živou i neživou hmotu. Jeho podstatu a způsob interakce s hmotou důsledně vysvětlila kvantová teorie. Využití v rtg. strukturní a spektrální analýze, lékařství (diagnostika, terapie), defektoskopii, radiační chemii ap. V.t. radiační poškození; rentgenová spektroskopie; rentgenová strukturní analýza. R. z. využívané v lék. diagnostice má vlnovou délku 10-9-10-8 m. Využívá se jeho rozdílné pohlcování různými tkáněmi lidského těla.
