rekvizice
rekvizice [lat.], 1. zabírání potravin a jiných materiálních potřeb od civilního obyv. voj. nebo veř. orgány za mobilizace nebo v průběhu války, zpravidla za náhradu, ale často bez náhrady. 2. práv. žádat úřadu, např. soudu o pomoc (obv. právní) adresovaná jinému státnímu orgánu, úřadu. Odtud příd. jm. rekviziční a přísl. rekvizičně apod. V.t. rekvírovat.