redundance obecně
redundance, [lat.] v jaz. nadbytečnost prvků sdělení; v tech. použití většího počtu prvků, než je nezbytně nutné pro realizaci požadované funkce. V teorii kódování se používá redundantních znaků a symbolů k vyloučení chyb způsobených informačním šumem (rušivými signály, náhodnými změnami fyz. veličiny, vstupem irelevantních faktorů do procesu komunikace). V.t. redundantní.
