radiointerferometrické měření
radiointerferometrické měření, určování délky a orientace pozemní základny, jejíž oba koncové body jsou osazeny směrovými anténami, pomocí radiových signálů vysílaných buď mimogalaktickými radiovými zdroji (kvasary), nebo umělými družicemi; v prvním případě je základna dlouhá několik tisíc km, ve druhém několik km až několik set km. Principem je měření časového zpoždění, s nímž dorazí rovinné čelo vlny do druhé stanice. Metoda vyžaduje vysoký stupeň časové synchronizace; požaduje se stabilita frekvenčních etalonů alespoň 10-14. Jde o dosud nejpřesnější metodu určování pohybu litosférických desek, parametrů pohybu zemského pólu a rotace Země.
