radiocirkulografie
radiocirkulografie, lék. vyšetřovací metoda určující dobu cirkulace krve mezi dvěma zvolenými místy krevního oběhu, např. mezi aortou a stehenní tepnou. Jako indikátory se používají radionuklidy vyzařující záření gama. Tato metoda je dnes postupně nahrazována nukleární angiokardiografií. V.t. angiografie; angiologie; elektrokardiografie.