růst
růst, 1. biol. kvantitativní nevratné zvětšování objemu a hm. živých organismů, jeden ze zákl. projevů života. Uskutečňuje se přibýváním protoplazmy, tj. růstem buněk a jejich dělením. R. je určován vlivy zevními, hl. množstvím živin a vody, teplotou, u autotrofních organismů také intenzitou slunečního záření. Je regulován vlivy vnitřními, hl. dědičností, biokatalyzátory, vývojem a stářím organismu. Je podmíněn produkcí růstového hormonu z předního laloku hypofýzy. R. tělesný je vždy nejrychlejší na počátku vývoje organismu, pak se zpomaluje a v dospělosti většinou ustává. Živočichové mají zpravidla růst ukončený, rostliny mají r. většinou nepřetržitý. R. je založen z 50-60% genet. (dědičnost polygenní, genotyp) a realizován v přímé účasti zevních vlivů prostředí (fenotyp). Z antr. hlediska je r. určován abs. hodnotami antropometrických rozměrů v daném věku nebo přírůstkem hodnot za určitou dobu, zpravidla za jeden rok: tělesnou výškou, hmotností, obvodem hlavy, hrudníku, vrstvou podkožního tuku ap. R. lze rovněž hodnotit podle indexů, které je možno vypočítat z různých tělesných znaků. Určuje se tzv. somatotyp, který vyjadřuje celk. stavbu těla: a) podle šíře, b) robustnosti, c) stavu výživy. Posouzení individuálního r. a jeho dynamiky se provádí srovnáním s růstovými normami, tj. průměrnými hodnotami získanými měřením většího počtu zdravých jedinců dané populace. Definitivní růstová diagnóza vyžaduje doplnění údajů pubertálního zrání, kostního věku a tzv. zubního věku. - Závažné postižení r. způsobují vývojové vady, systémová onemocnění (endokrinní, metabolická, kostry a CNS). Důležitý vliv mají i nepříznivé sociální podmínky. 2. mikrob. r. mikrobů, růstová forma mikroogranismů, která se podle vzhledu a tvaru kolonií rozlišuje u bakterií: a) na formu hladkou (okraj kolonie úplný) - S (smooth); b) na formu drsnou (okraj kolonie neúplný) - R (rough); c) na formu hlenovitou - M (mucous). Nejvýzn. jsou formy M a S, převážně virulentní pro člověka. Forma R je zpravidla nepatogenní s některými výjimkami, např. Mycobacterium tuberculosis, Bacillus anthracis. Přechod z jedné formy do druhé (M -> S -> R) se nazývá disociace a je vnějším znakem fyziol. změn kultury. Je známkou snížení až ztráty její virulence.
