putto

putto [it.], výtv. um. nahé dítě jako motiv vytvořený it. renes. - obdoba ant. amoretů (okřídleného Amora-Eróta) a středověkých andílků (na rozdíl od nich je p. zobrazováno zpravidla bez křídel); běžný v baroku a v 19. století.