punktace
punktace [lat.], dohoda, která byla výsledkem vídeňských jednání 1890 mezi staročechy a něm. obyvatelstvem v Rakouské monarchii. Byla motivována snahou rak. vlády uklidnit vyhrocené spory mezi č. a něm. obyvatelstvem v č. zemích a izolovat radikalizující se mladočešství. Podle p. měly být č. země rozděleny na dva správní celky: něm. a česko-něm. Proti těmto dohodám se zvedl v Čechách všeob. odpor, který zmařil jejich uskutečnění. Důsledkem byl rozpad staroč. tábora, který vyvrcholil porážkou staroč. strany ve volbách do říšské rady na jaře 1891.
