psychognostika
psychognostika [-ty-, řec.], metoda a postup odhalování (rozkrývání, identifikace) psychol. charakteristik (vlastností, znaků, rysů) určitého subjektu či kontextu, uplatňovaná jako součást hist. filoz. myšlení (epikurejci, stoikové, církevní otcové, v 16. a 17.st. zejména v Esejích M. de Montaigna a Životních pravidlech F. La Rochefoucaulda), dále v rámci novodobého psychol. bádání (diferenciální psychol. a personalismus W. Sterna, životní psychol. R. Müllera-Freienfelse, charakterologické studie L. Klagese) a lit. tvorby (psychol. román). V minulosti byla někdy psychognostická praxe pokládána za předpoklad úspěšného výkonu některých povolání, např. v pedag., lék., soudnictví a podobně.
