prozódie
prozódie [-dy-, řec.], nauka o zvukové stránce jaz. z hlediska veršové výstavby, v č. tedy nauka o přízvuku a kvantitě. V širším slova smyslu způsob, jakým je prozodických prvků v daném jaz. využito pro veršovou výstavbu, nebo vůbec nauka o verši. Podle toho, který jaz. prvek je zákl. verše, se rozeznává prozódie tónická (zákl. je přízvuk), sylabická (zákl. je počet slabik), časoměrná (zákl. je normování slabičných délek); v č. verši převažuje p. sylabotónická.
