proudnice
proudnice, fyz. 1. proudová čára - čára znázorňující pole toku vektorové fyz. veličiny, např. rychlosti tekutiny, při ustáleném (stacionárním) proudění; tečny k p. v jednotlivých bodech mají směr toku této veličiny v těchto bodech, např. směr rychlosti proudění tekutiny; 2. hasičství koncovka hadice s pevnou spojkou a hubicí (tryskou), upravená pro vznik a usměrňování proudu hasiva; 3. zeměpis a) spojnice bodů nejrychlejšího pohybu vody ve vodních tocích. Obvykle probíhá v blízkosti hladiny a uprostřed toku, ale má četné odchylky způsobené zákruty řeky a nerovnoměrností dna; b) čáry na mapě zobrazující pole vzdušných proudů; tečna v každém bodě p. je totožná se směrem větru v daném bodě.
