prostup
prostup, p. záření, šíření záření prostředím beze změny kmitočtu jeho monochromatických složek. Při přímém p., např. světla, nedochází k rozptylu. Při rozptylném p. dochází k rozptylu, a to nezávisle na (makroskopických) zák. lomu. Smíšený p., p. souč. přímý i rozptylný. Při rovnoměrně rozptylném p. je vystupující záření prostorově rozloženo tak, že zář nebo jas výstupního povrchu jsou ve všech směrech stejné. Činitel p., podíl zářivého toku z tělesa vystupujícího a zářivého toku na těleso dopadajícího; závisí na vlnové délce, úhlu dopadu a polarizaci.
