proměnlivost
proměnlivost, variabilita - biol. vlastnost příslušníků téhož rostl. nebo živoč. druhu lišit se od ostatních příslušníků téhož druhu některými detaily, např. velikostí, tvarem, zbarvením, poněkud odchylnými nároky na prostředí ap. Tyto individuální odchylky se nalézají v populaci každého druhu. Rozdíly jsou buď vnitřní, dědičné, vznikající mutacemi a rekombinacemi genů, nebo vnější, nedědičné. Dědičná p. je podmínkou přír. i umělého výběru, jak na to poukázal Ch. R. Darwin. Hodnota individuální p. je ve vztahu k druhu nahodilá; teprve přír. výběr ji mění v adaptaci. P. sama o sobě ještě není evolucí, je pouze materiálem pro evoluci cestou přír. výběru. - P. fenotypová je existence různých forem fenotypového projevu téhož znaku. - P. genotypová je existence různých genotypových kombinací pro týž znak. - P. evoluční znamená rozmanitost forem živé hmoty z hlediska fylogenet. vývoje organismů. - P. ontogenetická zahrnuje změny utváření jedince v průběhu jeho individuálního vývoje. - P. individuální je schopnost organismů téhož druhu reagovat různě na různé podmínky prostředí. - P. dědičná je složka p. fenotypové podmíněná p. genotypovou. - P. nedědičná je složka fenotypové p. podmíněná prostředím. - P. nespojitou (diskontinuitní) se ozn. fenotypová proměnlivost znaků kvalitativní povahy, projevující se segregací diskrétních fenotypových tříd (existencí štěpných poměrů) v souborech potomků. - Jako p. spojitá (kontinuitnt) se ozn. fenotypová p. znaků kvantitativní povahy, kdy v souborech potomků pro daný znak neexistuje zjevný štěpný poměr, ale fenotypové hodnoty jednotlivých variant souboru přecházejí plynule od krajně nízké po krajně vysokou hodnotu; graf. vyjádřením je souvislá křivka normálního rozložení četnosti. Podle typu p. se pro sledování p. používají metody analýzy štěpných poměrů při p. diskontinuitní, biometrické metody výpočtů statist. parametrů při p. kontinuitní.
