prokládání
prokládání 1. mat. p. empirických dat přímkou (křivkou, plochou), která se datům v nějakém smyslu nejvíce přimyká; např. která činí součet čtverců odchylek nejmenším. V.t. metoda nejmenších čtverců; 2. geod. převedení dalekohledu z jedné polohy do druhé jeho otočením kolem klopné osy. Je možné u většiny teodolitů; 3. polygr. a) při archovém tisku vkládání čistých hrubších archů papíru nebo částečně potištěné makulatury mezi čerstvě potištěné archy. Proložením se zabraňuje obtažení nezaschlé tiskové barvy; b) v sazbě textů rozšiřování mezer mezi řádky, např. u kovové sazby vkládáním tzv. proložek (rozšiřování nebo zužování meziřádkových mezer).
