predikát
predikát [-dy-, lat.] 1. genealogie ozn. šlechtice podle jeho sídla nebo heraldického znamení (z Růže, z Pernštejna). V č. zemích se p. objevují od přelomu 12. a 13.st.; po celé 13.st. se i uvnitř šlechtického rodu měnily podle názvů skutečně držených statků. P. se přestaly měnit u vyšší č. šlechty od zač. 14.st., u nižší od 15.st. V 16.st. se staly zcela formálními; 2. jaz. viz přísudek; 3. log. a) v tradiční log. část kategorického soudu vypovídající něco o subjektu; b) v moderní log. výroková funkce s individuovanými proměnnými nebo název této funkce. Podle počtu proměnných se rozlišují jednoargumentní (jednomístné), dvouargumentní a víceargumentní predikáty, např. "x je těžký", "x<y", "x leží mezi y a z." Jednomístné p. vyjadřují vlastnosti předmětů, ostatní vztahy mezi nimi.
