pravda obecně
pravda, adekvátní odraz objektu poznávajícím subjektem, shoda obsahu lidských poznatků, soudů se skutečností, obj. realitou. Vztah k obj. realitě je určující pro mater. teorii pravdy. Obj. pravdou je takový obsah lidských představ, který není závislý na subjektu. ldeal. teorie p. vztahují p. k duchovním či log. principům, např. k intersubj. platnosti (konvencionalismus), logické koherenci (nerozpornosti) systémů pravdivých výroků (poziti vismus). Kritériem p. nejen co do její geneze, ale i platnosti je spol.hist. praxe, která v sobě zahrnuje dial. absolutní a relativní pravdy. Odtud opravdu - slov. naozaj apod.
