praporčík

praporčík, voj. hodnost; pův. praporečník, důstojník pověřený nošením zástavy jed. - čestná funkce svěřovaná mladým šlechticům začínajícím voj. dráhu. V 16.st. nejnižší důstojnický stupeň u pěchoty (u jízdy kornet). V čs. armádě a jednotkách min. vnitra skupina hodností mezi rotmistry a důstojníky (podpraporčík, praporčík, nadpraporčík).