praktická filozofie
praktická filozofie, konvenční ozn. filoz. oborů zabývajících se problematikou lidského jednání. Termín p. f. se objevuje již u Aristotela, je používán ve scholastice, v novověku je jeho užívání ovlivněno Kantovou terminologií. V klas. filoz. soustavách sem náležela především etika, též však pedag. a filoz. úvahy o právu, polit. a ekonomii. Veškeré poznávání redukují na pouhý nástroj, instrument k dosažení ryze pragmatických cílů.
