pracovní smlouva
pracovní smlouva, v čs. pracovním právu shodný projev vůle účastníků prac. poměru (občana, social. organizace) směřující ke vzniku prac. poměru. P. s. musí být uzavřena písemně. Jejími podstatnými náležitostmi jsou: a) druh práce (funkce), na kterou je prac. přijímán; b) místo výkonu práce; c) den nástupu do práce. P. s. dále zpravidla obsahuje mzdové zařazení odpovídající sjednanému druhu práce a další mzdové a prac. podmínky, na kterých mají strany zájem, pokud nejsou v rozporu s práv. předpisy. Prac. poměr lze p. s. sjednat na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Není-li v p. s. výslovně určena doba trvání prac. poměru, má se za to, že byl sjednán prac. poměr na dobu neurčitou. V p. s. může být také sjednána zkušební doba, která činí nejdéle l měsíc. Prac. podmínky sjednané p. s. jsou závazné pro oba účastníky po celou dobu trvání prac. poměru a lze je zásadně změnit jen tehdy, když se účastníci na jejich změně dohodnou. Organizace může výjimečně požadovat od pracovníka, popř. i bez jeho souhlasu, konání prací jiného druhu nebo v jiném prac. místě, než bylo sjednáno p. s., avšak pouze po přechodnou dobu a v případech zák. stanovených.
