právní jednání

právní jednání, lidské chování, s nímž právo spojuje práv. následky (vznik, změnu či zánik práv. vztahů). Vzniká zpravidla na podkladě právem uznané vůle subjektů. Rozlišuje se jednání právem dovolené (p. j. v užším slova smyslu) a nedovolené. P. j. spočívá a) zejm. v konání, tj. ve výslovném nebo mlčky učiněném (konkludentním) projevu; b) v nečinnosti (opomenutí).