povrchová struktura
povrchová struktura, jaz. v generativní a transformační gramatice posloupnost syntaktických elementů (zpravidla ve větě) představující poslední stadium generování před fonetickou interpretací; často též, volněji, přímo pozorovatelná struktura větných členů a vztahů, na rozdíl od abstraktní, hypotetické struktury hloubkové (ale i struktury významové).
