potřeba
potřeba, stav nedostatku něčeho, co je nutné nebo žádoucí; v užším smyslu zákl. motivační dispoziční struktura odrážející trvalou závislost jedince na různých druzích podmínek jeho existence, a to závislost danou vrozenými (hlad, žízeň) či v ontogenezi vytvořenými (kult.) mechanismy; v psychol. dosud nejasně vymezený pojem ozn. subj. prožitek nedostatku obj. existující kvality (p. a její předmět), jenž podněcuje jednotlivce, spol. skupinu ci celou spol. k odstranění vzniklého napětí (motivační síla p.) prostřednictvím nasycení nedostatku (uspokojení p.). Dynamiku potřeb, které mají vždy předmětný ráz, charakterizoval B. G. Anaňjev fázemi napětí dané p., uspokojování (ukájení) a nasycení (ukojení) této p. Třídění a klasifikace p. patří k té oblasti psychol. motivace, v níž se střetávají singularistické a pluralistické koncepce na poli často značně protichůdných názorů. Stoupenci singularistických koncepcí (S. Freud, A. Adler) předpokládají, že lidské chování je v podstatě motivováno jednou až dvěma zákl. potřebami, z nichž se odvíjí široké spektrum relat. odlišných motivů. Pluralistické koncepce, které jsou pravděpodobně výstižnější, lze shrnout do skupiny teorií uvádějících poměrně malý počet zákl. katego rií potřeb (klasifikace A. H. Maslowa, podle níž vrozené p. tvoří hierarchicky uspořádané systémy, jejichž bázi představují fyziol. potřeby aktualizované pot.uchou homeostázy, p. bezpečí aktualizovaná při ohrožení, p. lásky a sounáležitosti objevující se při izolaci, p. uznání a p. seberealizace; aby se mohly prosazovat p. nové, musí být do jisté míry uspokojeny p. základnější - míra nasycení hierarchicky prioritnější p. vystupuje jako kritérium pravděpodobnosti aktualizace p. na vyšším stupni hierarchie) a do skupiny teorií, jež kalkulují s poměrně velkým počtem předpokládaných p. (klasifikace D. J. Murraye rozlišující tzv. viscerogenní, psychogenní a skryté p., resp. schéma W. Mc Dougalla a na něho navazujícího R. Cattela). V psychol. liter. realizována řada pokusů o systematiku soustavy primárních a sekundárních p., v nichž kritériem primárnosti je buď hledisko fyziol. (primární p. mají vztah k existenci organismu, jsou tedy ,,organické"), nebo hledisko srovnávací vývojové psychol. (primární p. jsou ty, jež jsou společné člověku a zvířatům); zákl. kritériem hodnocení druhotnosti p. je v obou případech charakter nadstavby (sekundární p. jako p. vzniklé z potřeb primárních v procesu socializace). Žádná z těchto koncepcí však není přijímána jako vyčerpávající a ve všech směrech vhodná. Bez ohledu na tyto klasifikace lze identifikovat pět hl. rovin lidské existence, jimž odpovídá pět kategorií zákl. potřeb: p. tělesné, druhové, sociální, vývojové a kulturní. Každá z těchto kategorií obsahuje soubor potřeb, které se podílejí na celkové motivaci činnosti jejich nositele. - Motivy a zájmy lidí odrážejí jejich potřeby, jejich životní situaci, mají hist. charakter, vyvíjejí se od nižších a jednodušších k vyšším a složitějším.
