popský král
popský král, ve středověké řím.něm. říši ozn. pro panovníky, kteří byli zvoleni a vládli jen s podporou papeže a duchovních kurfiřtů. Patřili k nim zejména protikrálové panovníků ze sálské a štaufské dyn.; svými odpůrci byl neprávem prohlašován za p. k. i Karel IV.
