polyploidie
polyploidie [-idy-, řec.], genet . existence většího počtu chromozómů v karyotypu organismu, než odpovídá normálnímu diploidnímu počtu. Zmnožení jednotlivých chromozómů vede k aneuploidii; zmnožení celistvých chromozómových sad se nazývá eupolyploidie. P. je jedním z evolučních mechanismů druhového rozrůznění některých kvetoucích rostlin a pravděpodobně i při speciaci některých skupin živočichů, např. u obojživelníků a u ryb; u savců je p. letální. P. vzniká obvykle poruchou tvorby dělícího vřeténka při dělení buněčného jádra. Indukce p. se využívá při šlechtění některých kult. plodin, např. dřevin, cukrovky.
