polymerie
polymerie [řec.] 1. chem. jev vyskytující se u slouč. téhož procentického (empirického) složení, které mají různou (násobnou) relat. molek. hm. a různé vlastnosti, např. acetylen C2H2 a benzen C6H6. V.t. polymery, polymerizace; 2. bot. mnohočetnost - jev, při kterém se vytváří u rostlin velký počet květních orgánů.
