poklad
poklad, soubor cenností trvalé hodnoty uložený na bezpečném místě, jeden z nejuniverzálnějších námětů ve vypravěčské tradici všech národů už od starověku. Tvoří základ pohádek i četných pověstí. Základem pro tuto tradici jsou reálné zkušenosti. Mít uloženy cenné předměty, šperky, drahé kameny i drahé kovy (v pozdějším vývoji zejména zlaté mince) bylo od nejranějších dob nezbytným vyjádřením prestiže a moci panovníka, kultovního střediska (chrámu) nebo bohatého kupce. Šlechtické rody, kláštery a další církevní instituce měly své pokladnice, jak se předpokládalo, na skrytých a nepřístupných místech (ve věži, v podzemí). V odlehlých končinách na tajně označených místech skrývaly uloupené cennosti lupičské bandy. V neklidných dobách válek si také prostí lidé zakopali na svém pozemku truhlu nebo nádobu s cennostmi a okolnosti někdy způsobily, že takto uložený p. mohl být objeven jen šťastnou náhodou. Je v souladu s životní zkušeností, že úspěšný nález velkého p. je doménou pohádkových syžetů, kdežto v lokální pověsti zůstane tomu, kdo nečekaně objevil p., jen drobná upomínka na spatřené bohatství: ženě z erbenovského velkopátečního p. jen to, co její po roce nalezené dítě drží v ručkách; jediný dukát zůstal za záplatou děvčátku, které vidělo, jak se přesoušejí peníze Plošticova p. a dva zlaťáky zbyly tomu, kdo zvedl uhlíky z ohýnku, aby si zapálil dýmku; podzemní strážce štědře naplnil penězi klobouček, který pasáčkovi ostatní chlapci ze zlomyslnosti hodili do jámy; naopak nálezci jiného p. zůstanou v ruce jen ucha od hrnce a vše ostatní se propadne hluboko do země, protože náhodný kolemjdoucí promluvil a porušil tím předepsaný zákaz mlčení. Hlavní zákonitosti námětu: p. hlídá strážce (bývá jím ďábel, jemuž byl p. svěřen zvláštní zaklínací formulí, nebo sám majitel, který zde po smrti straší za to, že peníze nepředal potomkům, ale že je z lakoty ukryl); strážce mívá zvířecí podobu ( pes, had, kohout, býk); ukrytý p. se v určité dny stává zjevným (Květná neděle, Velký pátek po dobu zpívání pašijí, den Nanebevstoupení Páně, svatojánská noc); peníze hoří nebo se přesoušejí, mohou se stěhovat vedeny černým kohoutem; získání p. je vázáno na příslušný ceremoniál (p. musí být po spatření přikryt šátkem a vyzvednut mlčky, pod trestem smrti je tolerován pouze nedobrovolný vstup k pokladu).
