pojem
pojem 1. log. elementární forma odrazu skutečnosti v myšlení; myšlenka zobecňující předměty určité třídy podle některého znaku. Pomocí pojmů, zejm. věd., se poznává podstata jevů, obj. zákonitost. P. se tvoří postupem od smyslově praktického poznání k logickém a cestou srovnání a zobecňování, analýzy a syntézy, idealizace atd. a existují v podobě slov, resp. výroků. P. se určují prostřednictvím definic v rámci příslušné teorie. Odrážejíce především obecné, podstatné a zákonité v jevech, tvoří jednotu obecného, zvláštního a jednotlivého. Systém věd. p. o určitém předmětu tvoří terminologii daného oboru. P. v širším slova smyslu pak vyjadřují něco společného třídě předmětů. Obj. idealismus absolutizuje p. v samostatné duchovní podstaty, empirismus je redukuje na slova nebo pouhé jaz. logické prostředky; 2. psychol. viz sémiotika.
