pošta obecně
pošta [it.] a) obor spojů, který zajisťuje svými výkonnými jed. poštovní provoz, obstarává přijímání a doručování telegramů a telefonní provoz ve veř. hovornách na p. Činnost p. lze rozdělit na přemísťovací (listovní, balíková a poštovní poukázková p.), obstaravatelskou (platební a zúčtovací styk, důchodové, sázkové, inkasní a jiné služby) a obchodní činnost (rozšiřování tisku); zajišťuje ji pomocí technické základny, kterou tvoří její přepravní síť (souhrn pošt, poštovních středisek, schránek a doručovatelů). - Poštovní zařízení známa již ze starověku, p. jako zařízení státu zal. 1464 ve Francii Ludvík XI.; u nás 1526 zorganizoval p. Ferdinand I. a 1722 ji v celém Rakousku převzal stát. Do 90. let 20. st. p. jako spojovým obor zahrnovala též telekomunikace, radiokomunikace, Poštovní novinovou službu - PNS a Poštovní a filatelistickou službu - POFIS. Do 1993 byla býv. Československá pošta centrálně řízena federálním min. spojů; tomu podléhají Ústřední ředitelství spojů (Praha; Bratislava), v jejichž rámci působí ředitelství pošt. Po 1993 nástupnické organizace - Česká pošta a Slovenská pošta; b) poštovní provozovna pro poskytování služeb organizacím a občanům v určitém místě nebo jeho části; c) souhrn písemností nebo zásilek vůbec, které jsou poštou dopravovány nebo již dodány.
