pliocén
pliocén [řec.], geol. ml. oddělení neogénu; zavedený 1832. Dělí se v mediteránní oblasti na stupně zankl-tab (starší) a piacenz-ast. V centrální Paratethydě stř. Evropy odpovídají p. vyslazené sedimenty dáku (starší) a rumanu a ve vých. Paratethydě černomořsko-kaspické oblasti kimmer (starší) a akčagyl.
