perioikové
perioikové [-ioji-, řec., obyv. okolních krajin], obyv. okrajových území v některých antických řec. státech, např. ve Spartě. Neměli obč. práva, ale mohli se zabývat obchodem a řemeslem; ve spartském vojsku sloužili jako těžkooděnci. Jejich význam v Lakónii vzrostl za sociálních bojů ve Spartě v helénistické době.
