peras
peras [řec.], mez, hranice, omezení; ve starořec. myšlení ozn. faktu, že omezené jest, existuje, že i bezmezno a neurčito (apeiron) naráží na mez. Zákl. protiklad, apeiron a p., je překlenut skloubením v harmonii. Onu omezující, vydělující, formující stránku jsoucna rozpracoval poprvé Pythagoras.
