peer
peer [pír, angl.] a) příslušník angl. vysoké šlechty (lordi, peerové), dělící se podle postavení do pěti stupňů, vyjádřených tituly vévoda, markýz, hrabě, vikomt a baron; b) osoba s právem zasedat v Horní sněmovně (Sněmovně lordů) buď ze své příslušnosti k vysoké rodové aristokracii (všichni angl. peerové a delegáti skotských a irských peerů), nebo na základě svého úřadu (angličtí biskupové, nejvyšší soudci). Doživotním p. a členem Horní sněmovny mohou býtjmenováni i bývalí politici.
